Stížnost posluchačky I. Tothové na generálního ředitele ČRo ohledně regionálního vysílání ČRo (červenec 2022)

Stížnost posluchačky
viz příloha

Vyjádření Rady ČRo

Vážená paní Tothová,

děkujeme za Váš podnět, který se týká regionálního vysílání Českého rozhlasu. Radní se jejím obsahem důkladně zabývali.

Není pravdou, že Český rozhlas Karlovy Vary není zařazen v digitálním vysílání DAB+. Není sice součástí veřejnoprávního multiplexu, ale působí v soukromém rozhlasovém multiplexu RTI. Důvodem je omezená kapacita multiplexu Českého rozhlasu, do kterého se všechny stanice ČRo nevejdou. Český rozhlas Karlovy Vary vysílá v digitálním multiplexu RTI ze tří vysílačů: Karlovy Vary (5A), Toužim (5B) a Klínovec (9C). Všechny vysílají vyzářeným výkonem od 0,5 do 1 kW, což je u tohoto operátora standard. Podobně jsou v digitálním vysílání prostřednictvím soukromých rozhlasových multiplexů zastoupeny i ČRo Hradec Králové a ČRo Sever.

Programové okruhy Českého rozhlasu jsou postaveny jako komplementární. To znamená, že se ve své veřejnoprávní službě směrem k posluchačům doplňují a navzájem si nekonkurují. Zkrátka každý z programových okruhů má své poslání a cíle, přičemž Český rozhlas plní veřejnou službu směrem k posluchačům na svých stanicích jako celek, nikoli že by každý okruh zajišťoval všechny tyto služby samostatně. Je proto zcela běžné, že posluchači Českého rozhlasu mezi jednotlivými stanicemi dle svých momentálních programových preferencí přelaďují a vybírají si k poslechu, co jim zrovna vyhovuje.

Regionální vysílání Českého rozhlasu je postaveno na pěti programových pilířích, které se navzájem doplňují:

• informace (regionální zpravodajství a publicistika, počasí, doprava, kultura, sport)
• servisní poradny (finanční a právní poradenství, spotřebitelská témata, zdraví, životní styl, hobby – orientace na běžné každodenní problémy posluchačů a nabídka pomoci při jejich řešení – užitečnost)
• podpora kulturní identity regionu (místopisné pořady, medailony regionálních osobností, historie a současnost významných regionálních značek, regionální gastronomie, přímé přenosy z významných regionálních akcí, koncerty regionálních interpretů, umělecké slovesné pořady reflektující regionální tvůrce, specializované hudební pořady atp.)
• zábava (talk show, písničky na přání, speciální zábavné pořady)
• interaktivita (kontakt s posluchačem – Noční linka, soutěže, poradny atp.)

Z výše uvedených programových pilířů jsou informace a podpora kulturní identity regionu klíčovými prvky, které do svého vysílání připravují jednotlivá regionální studia, u dalších pilířů jde o kombinaci vlastního programu regionálních studií a společného programu (u mnoha evropských veřejnoprávních vysílatelů zcela standardní model). Mimochodem z detailních průzkumů mezi reálnými posluchači vyplývá, že humor a zábava je vedle zpravodajské či poradenské složky tím, co posluchači ve vysílání regionálních stanic hledají a nejvíce oceňují.

Samostatné vysílání regionálních studií Českého rozhlasu je zajišťováno denně v časech od 5 do 13 hodin (o víkendu o hodinu méně), od 14 do 16 hodin a od 17 do 19 hodin (Český rozhlas Karlovy Vary navíc sdílí část dopoledního západočeského programu s plzeňským studiem). V těchto časech až na naprosté výjimky mají regionální studia naprostou obsahovou autonomii, která se týká z hlediska hlavní poslechovosti rádia obecně právě nejsilnějších částí dne (ráno, dopoledne). Pro zajímavost v okrajovějším odpoledním čase mezi 16. a 17. hodinou v době vysílání společného pořadu Humoriáda s „kritizovanými“ hosty zaznamenávají regionální studia dlouhodobě pozitivní trend v růstu poslechovosti (který je v rámci standardního průběhu poslechu rozhlasového vysílání jako celku v tomto čase výjimečný). Společně vysílané pořady jsou tedy v rozhlasovém prime-timu (5 až 19 hodin) na regionálních stanicích pouze dva (13 až 14 hodin + 16 až 17 hodin), respektive o víkendu tři (10 až 11 hodin + 13 až 14 hodin + 16 až 17 hodin), navíc v obecně méně poslouchaných časech (souvisí s denními posluchačskými činnostmi).

Nesouhlasíme s Vaším tvrzením, že by hosté ve společných pořadech (Humoriáda, Alex a host) byli pouze z Prahy. To, že se pořad z Prahy technicky odbavuje, nemusí nutně znamenat obsahový „pragocentrismus“. Pravidelnými hosty pořadu Humoriáda jsou například Zdeněk Junák (Brno), Antonín Procházka (Plzeň) nebo Josef Fousek (Kladno). Hosté pořadu Alex a host také nejsou výlučně z Prahy, běžně se natáčí i s hosty v jiných regionálních studiích (z poslední doby například Jožka Šmukař, Petr Bende, Aleš Zbořil, Pavel Novák ml. a další).

Vysílání regionálních studií kombinuje čistě lokální obsah se společným obsahem, který je v případě pořadů s hosty postaven na jejich všeobecné známosti nebo nadregionálním přesahu. V pořadu Alex a host je snaha dbát na tematickou pestrost zvaných hostů. Kromě herců a zpěváků byli v poslední době hosty tohoto pořadu: Eduard Stehlík (historik), Václav Pačes (biochemik), Michal Viewegh (spisovatel), Ivan Netuka (kardiolog), Blanka Matragi (módní návrhářka), Jaroslav Svěcený (houslista), Dominik Duka (bývalý pražský arcibiskup), Ladislav Špaček (novinář, spisovatel, popularizátor společenské etikety), Jiří Strach (režisér), Jiří Grygar (astronom a astrofyzik), Květa Jeriová-Pecková (olympijská medailistka v běhu na lyžích), Karel Nešpor (psychiatr) a další.

Jinak navrhované sdílení čistě lokálního obsahu napříč regiony by v praxi vedlo spíše ke ztrátě identity jednotlivých regionálních studií, než k jejímu posílení – navíc v momentě, kdy si každý může své oblíbené pořady díky DAB+, resp. webu můjRozhlas pustit napříč Českou republikou, kdy mu to zrovna vyhovuje.

Stejně tak navrhované rozšíření zaměření regionálního vysílání na mladší věkové skupiny by vedlo spíše k rozmělnění obsahu. V dnešní době už bohužel rádio nefunguje jako prostředek, u kterého se schází celá rodina. Způsob výběru médií se liší právě například i podle věku, protože oslovit jedním programem všechny cílové skupiny je v dnešní době v podstatě nemožné. I proto má Český rozhlas široké portfolio stanic, které se na jednotlivé tyto skupiny zaměřuje. Stanice by se neměly programově překrývat, ale naopak doplňovat.

Musíme polemizovat i s tím, že „každý kraj je hudebně úplně jinde“. Hudební preference se napříč Českou republikou u vybraných cílových skupin významně neliší, což potvrzují i hudební výzkumy, které si Český rozhlas dělá. Tam, kde jsou nějaká regionální specifika (preference), tyto ve vysílání daných regionálních stanic Český rozhlas zohledňuje buď ve výběru interpretů, nebo speciálními hudebními pořady (dechovka, folklór atp.). Regionální studia zařazují do svého hudebního programu ze všech rozhlasových stanic v ČR nejvíce skladeb českých a slovenských interpretů (zhruba 75 %).

Pokud jde o „regionalitu“ vysílání karlovarského studia Českého rozhlasu, je kromě každodenního zpravodajství a aktuální publicistiky zastoupena celou řadou pořadů a rubrik.

Například:

Do konce dubna vysílaná seriálová řada Slavné vily s příběhem, která představovala slavné domy a stavby významných osobností v regionu, například: Becherovu vilu, Mattoniho vilu, vilu Pupp, lovecký zámeček na Kladské atd. Seriál navíc zatraktivnily záběry z dronu, které jsou umístěny na staničním webu a facebooku – což jsou mimo jiné platformy, díky kterým se k tomuto obsahu mohou častěji dostávat i mladší věkové skupiny, u kterých Český rozhlas jako médium nemá tak silné postavení.

Od května navázal na předchozí řadu nový seriál na podobné téma Zapomenuté domy. Přibližují se v něm smutné osudy staveb a chátrajících památek v regionu, jejich historie, úpadek a současný stav. Jednotlivé díly budou věnovány například továrnám, hotelům, zámkům, léčebnám nebo školám. Respondenty jsou historici, pamětníci, bývalí obyvatelé nebo zaměstnanci, odborníci na architekturu, kronikáři, majitelé.

Karlovarské regionální studio se také věnovalo oslavám 60 let od založení Západočeského divadla v Chebu. Programová řada se jmenovala Divadelní proměny a představila herecký soubor i lidi ze zákulisí (ředitel, dramaturg, režisér aj.).

Další pravidelnou rubrikou ČRo Karlovy Vary je Turistický tip, který jen letos už posluchače pozval na zámek Štědrá, Mattoniho stezku v Kyselce, rozhlednu Plešivec, Ottovu vyhlídku v Karlových Varech, klášterní areál v Ostrově, viklan Dominik, rozhlednu Pajndl, meteorologický sloup ve Františkových Lázních, muzeum v Horním Slavkově, horskou naučnou stezku v Merklíně, Dlouhou stoku, Borecké rybníky, hrad v Lokti, naučnou stezku a farmu Kozodoj, rozhlednu Hartenštejn, historické centrum v Kynšperku nad Ohří, knížecí osadu na Kladské, most lásky v Sokolově nebo vodopád u Svatoboru.

V pořadu Podklady minulosti (střídavě připravovaném v ČRo Karlovy Vary a v ČRo Plzeň) jsou představovány exponáty, sbírkové předměty a další historicky významné cennosti v muzeích, galeriích, ale i na hradech či zámcích. Za poslední dobu například: iluzivní oltář z 18. století v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kynšperku nad Ohří, vzácná váza Sophia Louisa v muzeu v Horním Slavkově, vzácné gotické fresky na zámku Valeč, muzeum umělecké knižní vazby v Lokti, nejstarší vystavený exponát v Galerii výtvarného umění v Chebu, socha Heinricha Mattoniho v Kyselce, dřevěný strop na Horním Hradě nebo sloupy v kapli chebského hradu.

Pravidelně je do vysílání ČRo Karlovy Vary také zařazována rubrika Týden v regionu, která shrnuje dění za celý týden v Karlovarském kraji.

V minulosti regionální studio připravilo také seriál k 20. výročí Karlovarského kraje, v němž prezentovalo nejkrásnější místa a zajímavosti regionu.

Před komunálními a senátními volbami připravuje karlovarské regionální studio rozsáhlý předvolební servis, ve kterém představí volební kandidáty všech subjektů kandidujících v jednotlivých okresních městech a prostor dostanou i všichni kandidáti do Senátu z příslušného senátního obvodu.

Na základě uvedených faktů nesouhlasíme s tvrzením, že by program regionálních stanic Českého rozhlasu byl obsahově unifikovaný. Každé regionální studio má pro svůj unikátní obsah vyčleněno denně 12 hodin (o víkendu 11 hodin) samostatného vysílání – a to včetně možnosti zařazení publicisticky i umělecky náročnějších formátů. Český rozhlas má několik programových okruhů, aby si každý posluchač mohl vybrat a pustit to, po čem zrovna v daný okamžik touží, co se mu líbí, co ho obohacuje a naplňuje.

S pozdravem

Miroslav Dittrich
předseda Rady Českého rozhlasu