Stížnost posluchačky M. Mikšíkové na titulek v článku na iRozhlas.cz (z 25. června 2026)

Stížnost posluchačky

Vážení, jménem společnosti Panattoni se důrazně ohrazujeme proti titulku článku zveřejněného dne 25. června 2026 redaktorem Tomášem Pikou pod názvem „Nový ‚vepřín v Letech‘ jako reálná varianta. Halám na nacistických lágrech památková zóna bránit nebude“. Považujeme jej za hrubě zavádějící, manipulační a poškozující dobré jméno společnosti Panattoni. Titulek vytváří přímou asociaci mezi projektem společnosti Panattoni a někdejším vepřínem v Letech u Písku, který se stal celostátně známým symbolem necitlivého přístupu k místu romského koncentračního tábora. Takové srovnání je nejen věcně nepřesné, ale především zcela nepodložené obsahem samotného článku. Článek popisuje odborný spor o vymezení historických lokalit v Karviné, nikoli záměr vybudovat jakýkoli provoz srovnatelný s vepřínem v Letech ani obdobnou situaci. Spojení názvu společnosti Panattoni s výrazem „nový vepřín v Letech“ představuje silně emocionální hodnotový soud, který čtenáře předem navádí k jednoznačně negativní interpretaci ještě před přečtením textu. Takový postup je v rozporu se základními principy objektivní a vyvážené žurnalistiky, které Český rozhlas deklaruje. Zvlášť závažné je, že článek současně uvádí skutečnost, že společnost Panattoni uzavřela memorandum o spolupráci se Židovskou obcí v Ostravě právě s cílem zajistit důstojné připomenutí historických událostí a citlivý přístup k území. Přesto je v titulku použito přirovnání k jedné z nejkontroverznějších kapitol novodobé české paměťové politiky. Takové rámování nelze považovat za nestranné informování, ale za zjevnou snahu vyvolat negativní emoce a zvýšit čtenost článku. Požadujeme proto bezodkladnou změnu titulku tak, aby odpovídal skutečnému obsahu textu a neobsahoval žádné odkazy na vepřín v Letech ani jiné hodnotící či stigmatizující příměry. Současně žádáme i o úpravu textu příspěvků ve vysílání Českého rozhlasu. Současně žádáme redakci o zveřejnění informace o provedené změně titulku a o přehodnocení redakčního postupu, který vedl k použití takto zavádějícího a reputačně poškozujícího označení. Naši žádost bezprostředně adresujeme i Radě Českého rozhlasu, které zákon ukládá zajistit kontrolu média a kterou žádáme o okamžité prošetření tohoto zjevného porušení Kodexu Českého rozhlasu. Věříme, že veřejnoprávní médium bude při informování o citlivých historických tématech i o konkrétních subjektech postupovat s maximální odpovědností, věcností a respektem k faktům.

S pozdravem
Markéta Mikšíková

Odpověď za Radu ČRo

Vážená paní Mikšíková,

děkujeme za Vaši stížnost, která se týká „žádosti o okamžitou změnu titulku článku a odstranění neodůvodněné asociace se symbolem romského holokaustu v Letech v reportážích iROZHLAS a vysílání Českého rozhlasu“.

K tématu jsme si vyžádali stanovisko, které vypracoval Martin Samek, šéfredaktor iRozhlas.cz, který již poskytl vyjádření v mailové komunikaci také Vám. S jeho obsáhlým a vysvětlujícím stanoviskem se ztotožňujeme a současně děkujeme za Váš podnět. 

Za Radu ČRo

Ondřej Matouš,
předseda Rady ČRo

Vyjádření ČRo

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

v úvodu bychom chtěli upozornit na to, že žádost přišla i do samotné redakce iROZHLAS.cz a že jsme se jí bezodkladně zabývali. Výsledkem byla e-mailová odpověď ze dne 26. 6. 2026 adresované zástupkyni stěžovatele.

Cílem článku obecně nebylo nikoho poškodit a ohrazujeme se proti tvrzení, že článek porušuje Kodex Českého rozhlasu, resp. by byl „v rozporu se základními principy objektivní a vyvážené žurnalistiky, které Český rozhlas deklaruje“. K tomu bychom ještě zdůraznili, že nám nepřijde vhodné posuzovat míru samotného utrpení v daných lokalitách – ať už v táboru v Letech u Písku, nebo v táboru u Karviné.

Zmínka o „vepřínu v Letech“ v titulku textu, se neváže k tomu, co má na místě vzniknout, jak má být stavba kompenzována, jak je s místními spolky a organizacemi vykomunikována, o jak důležitou investici pro region a přínosný průmysl má jít. Titulek neodráží ani to, že je území vedené v územním plánu města i v zásadách územního rozvoje (ZÚR)MSK k průmyslu jako oblast s vyšší přidanou hodnotou. Ostatně velká část z toho je v textu zmíněná tak, jak stěžovatel zmiňuje.

Titulek je zkratkovitý žánr, který často pracuje se symboly či s přirovnáními – jde o běžný novinářský postup, a to i ve zpravodajství.

Zmiňované spojení se zakládá na vnější podobnosti a faktu, že se projekt Smart Park Karviná bude nacházet mimo jiné v místech, kde dříve stávaly pracovní a internační tábory vybudované za války nacistickým Německem. Tedy v místech, kde docházelo k represi civilního obyvatelstva i válečných zajatců. Tady je obecné spojení s areálem v Letech u Písku zřejmé.

Tento fakt zmiňuje i Národní památkový ústav poté, co oblast pro ministerstvo kultury v loňském roce zmapovali jeho pracovníci společně s archeologickým ústavem a Západočeskou univerzitou v Plzni.

„I nadále zůstává skutečností, že aktuální rozsah PanattoniParku dle přílohy 1 Memoranda (dostupné v rámci dokumentace EIA) zřejmě zasahuje do míst, kde se v době okupace nacházely dle archivních mapových podkladů tři z celkem devíti dřevěných baráků tábora pro nucené práce Židů přemístěných sem z ghett na území dnešního Polska. A v úplné kolizi s projektem je severozápadní část téhož tábora určená pro internaci sovětských zajatců. Jedná se o území s vysokým předpokladem výskytu archeologických reliktů areálu sloužícího k represi civilního obyvatelstva a válečných zajatců,“ stojí v odpovědi Národního památkového ústavu na otázku redakce, zda opravdu tábory s připravovaným projektem Smart Park Karviná kolidují. Význam kolize znázorňuje i plán, poskytnutý rovněž Národním památkovým ústavem, který je v článku zahrnutý.

Ostatně i proto zmíněné místo Národní památkový ústav, archeologický ústav i Západočeská univerzita v Plzni pojmenovávají jako hodnotné z hlediska paměti/kolektivní paměti a navrhly ho zahrnout do svého návrhu památkové zóny z přelomu roku. Dále připojujeme citace z návrhu:

„K mimořádně hodnotným místům patří také lokality, kde se během druhé světové války a po jejím skončení nacházely internační a pracovní tábory – pro válečné zajatce, židovské obyvatelstvo, a po roce 1945 i pro německé civilisty a příslušníky Pomocných technických praporů (tzv. PTP).“

„Ve 40. letech 20. století došlo na území k vybudování několika táborů nucené práce a zajateckých táborů. Největší z nich se nacházel při dole Barbora, kde byli internováni sovětští a italští zajatci, dále tzv. Ostarbeitři, Židé i Poláci. Tábory byly rozmístěny v těsné blízkosti průmyslových provozů, často napojené na stávající dopravní a energetickou infrastrukturu, a jejich prostorové rozmístění se promítlo do struktury technické a obytné zástavby. Jejich dochované stopy (základy, přípojky, relikty oplocení) dnes tvoří fragmenty paměťové struktury krajiny. V přímé návaznosti na tyto areály byla budována provizorní zástavba, skladiště, drážní vlečky či ochranné prvky civilní obrany. Z období druhé světové války se na území Staré Karviné dochovalo také několik tzv. einmannbunkerů, tedy malých železobetonových krytů pro jednotlivce, které sloužily zejména personálu důlních podniků v době leteckých poplachů. Tyto stavby byly umísťovány podél hlavních průmyslových areálů nebo v blízkosti provozně důležitých objektů, a svou hmotou i situováním představují specifické body narušující předválečnou urbanistickou strukturu. Po válce byly některé tábory využity jako internační a sběrné tábory pro obyvatelstvo německé národnosti nebo jako kasárenské objekty PTP (Pomocné technické prapory), čímž se jejich funkční využití prodloužilo až do 50. let 20. století. Tím došlo k prostorovému zafixování těchto areálů do urbanistické struktury – jejich perimetry se propsaly do pozdějších úprav pozemků, komunikací a vegetačního rámce.“

Současně mimo jiné i místa po bývalých pracovních táborech zahrnula do svého (užšího) návrhu na vyhlášení archeologické rezervace v místě Staré Karviné rovněž Akademie věd ČR, jak nám rovněž potvrdila a jak vyplývá z návrhu archeologické rezervace, který jsme rovněž získali na základě informačního zákona.

Součástí přípravy článku bylo samozřejmě i oslovení developera a snaha získat a v textu uvést jeho pohled na popisovanou věc. Mediální zástupce Panattoni, pan Karel Taschner, ve své odpovědi z 11. 6. 2026 na naše dotazy sice odmítá, že by byl projekt v kolizi s takzvaným židovským táborem (předpokládáme, že i s odkazem na stanovisko ostravské Židovské obce, se kterou společnost Panattoni uzavřela memorandum – obojí ve článku rovněž zmíněno), nevyvrací ale, že by projekt byl v kolizi se sovětským pracovním táborem. Tuto skutečnost v odpovědi spíše marginalizuje odkazem na to, že se nepředpokládá, že by místo mělo aktuálně velký archeologický potenciál: 

„Bývalý židovský tábor se nachází mimo dotčené území. Bývalý sovětský tábor je dle archeologů zničen dalším zastavěním, demolicí a následnou kompletní asanací území a nepředpokládá se zde významný potenciál pro případné nálezy reliktů.“

Toto tvrzení ale Národní památkový ústav rovněž rozporuje. „Je pravda, že v severní části území těch dvou táborů nějaké terénní úpravy v minulosti zjevně proběhly. Ale archeologické stopy málokdy zaniknou v úplnosti. Nedestruktivní metody, které jdou jenom po povrchu, nemusí hlouběji uložené relikty zobrazit,“ říká v článku ředitel Národního památkového ústavu v Ostravě Michal Zezula.

V odpovědi se rovněž uvádí, že byly navrženy „konkrétní opatření důstojné připomínky historie a zachování všech cenných nálezů v lokalitě a jejich zpřístupnění veřejnosti“. Současně se na místě před stavbou plánuje archeologický průzkum. Na tomto místě si dovolíme uvést, že i tyto skutečnosti článek objektivně reflektuje a na několika odstavcích stanovisko společnosti Panattoni rozvádí.

Nic to ale nemění na základní skutečnosti, že projekt je v kolizi s místy, kde dříve stávaly pracovní i internační tábory (viz vyjádření Národního památkové ústavu) a tedy na základě přeneseného významu – symbolu v titulku je přirovnání k provozu, který dříve stával v Letech u Písku únosné – i ten je totiž vnímán zejména z hlediska toho, že tento provoz vznikl (bez ohledu na hodnocení jeho přínosnosti a okolnostech jeho vzniku) na místě sloužícím k represi civilního obyvatelstva.

I na tuto skutečnost jsme se ostatně ptali společnosti Panattoni. Otázka konkrétně zněla: Neobáváte se toho, že by stavba na internačních táborech mohla znamenat určité reputační riziko? Byť vím o uzavřeném memorandu s ostravskou židovskou obcí, současně je v blahé paměti spor ohledně vepřína v Letech. Neobáváte se, že by po letech mohlo dojít k podobnému scénáři i u tohoto projektu?

Proti odkazu na případ z Let ve spojení s projektem Smart Park Karviná se tehdy mediální zástupce Panattoni neohradil, pouze uvedl konkrétněji, co již v předchozí otázce uvedl pouze jinými slovy: „Bývalý židovský tábor se nachází mimo dotčené území a bývalý sovětský tábor je dle archeologů zničen dalším zastavěním, demolicí a následnou kompletní asanací území. V rámci realizace naučné stezky bude naopak vytvořeno pietní místo připomínky obou zajateckých táborů, které se nacházely v blízkosti budoucí výstavby.

Zde musíme připomenout, že rovněž v Letech u Písku bylo v 90. letech vybudováno u vzniklého provozu pietní místo. I přesto bylo nakonec v roce 2017 rozhodnuto tento provoz odstranit a na jeho místě vybudovat památník obětem tábora na základě nepsaného principu, že na takových místech by provozy (jakkoliv přínosné pro dané místo, region) stát neměly.

Ostatně i na to směřovala jedna z otázek na společnost Panattoni – tedy zda neplánuje projekt upravit tak, aby do těchto míst po bývalých nacistických táborech nezasahoval. Konkrétně: Plánuje společnost Panattoni udělat nějaký vstřícný krok vůči památkářům, kteří upozorňovali, že Smart Park Karviná zasahuje do třetiny pozůstatků po internačních a pracovních táborech, které na místě vybudovali nacisté? Třeba plánovaný projekt zmenšit tak, aby do těchto míst nezasahoval?

Odpověď opět byla spíše vyhýbavá a podobná odpovědím na další otázky: „Součástí projektu bude mimo jiné naučná stezka připomínající historii Staré Karviné. Během výstavby bude probíhat archeologický dozor i průzkum, aby byly zachovány všechny případné cenné nálezy. Od přípravy archivní rešerše zájmového území přes provedení plošného terénního odkryvu až po sepsání závěrečné nálezové zprávy o výsledcích záchranného archeologického výzkumu. Bývalý židovský tábor se nachází mimo dotčené území. Bývalý sovětský tábor je dle archeologů zničen dalším zastavěním, demolicí a následnou kompletní asanací území a nepředpokládá se zde významný potenciál pro případné nálezy reliktů.“ O případné úpravě projektu tak, aby v kolizi s tábory nebyl, zde není zmínka.

Nerozporujeme přitom rozdíl v přístupu komunistické diktatury, která direktivně rozhodla o stavbě provozu v Letech u Písku v 70. letech 20. století s přístupem společnosti Panattoni, která vyjednává se zainteresovanými spolky a organizacemi, městem a krajem. Ostatně uvádění těchto zjevných rozdílů se ve článku nijak nebráníme, naopak kompenzační opatření i ochotu provést na místě archeologický průzkum před stavbou ve článku v několika odstavcích zmiňujeme. 

Trváme ale na tom, že elementární podobnost s případem „vepřína v Letech“ tady je a využití „vepřína v Letech“ jako symbolu je oprávněné. Podobnost vidíme mimo jiné i proto, že by v místech, kde dříve stávaly pracovní a internační tábory měl stát nový provoz (opět bez jakéhokoliv hodnocení procesu jeho přípravy a přínosnosti pro region) a že tato kolize je vysvětlována tím, že k ní buďto nedochází (odkaz na zmíněné stanovisko židovské obce v Ostravě/analýzu území) anebo je marginalizována (viz případ sovětského tábora).

Dovolujeme si rovněž poukázat na to, že podobný příměr byl v minulosti již redakcí ve vztahu ke kolizi projektu Smart Park Karviná s pracovními a internačními tábory v Karviné použit (konkrétně v textech z 10. a 28. listopadu 2025) a nebyl rovněž společností Panattoni nijak rozporován.

Text z 10. 11. 2025 má zmíněné spojený rovněž v titulku: Nový ‚vepřín v Letech‘? Na Karvinsku se plánuje stavba hal na nacistických lágrech, varují památkáři (odkaz: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/novy-veprin-v-letech-na-karvinsku-se-planuje-stavba-hal-na-nacistickych-lagrech_2511100500_pik)

Text z 28. 11. 2025 má zmiňované spojení v mezititulku: ‚Hrozí mezinárodní ostuda.‘ Rada vlády varuje před stavbou průmyslových hal nedaleko Šikmého kostela
(odkaz: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hrozi-mezinarodni-ostuda-rada-vlady-varuje-pred-stavbou-prumyslovych-hal_2511281315_pik)

Na závěr ještě upozorňujeme – ve vztahu k významu „asanovaného zaniklého města“ – na stanovisko Rady vlády pro paměťovou agendu, která v listopadu 2025 přijala usnesení, kterým se odkazovala i na oblast zaniklého města Karviná, kde má být projekt společnosti Panattoni umístěný.

„Rada vlády pro paměťovou agendu apeluje v této souvislosti na relevantní orgány státní správy a samosprávy, aby zajistily důslednou koordinaci svých postupů a předešly tak nenávratné devastaci ohrožených míst paměti, jako je například historicky cenná oblast staré Karviné či pomníčky obětí životické tragédie. (…) Péče o místa paměti a lokality spojené s významnými historickými událostmi představuje jeden z pilířů kultivované a demokratické společnosti. Právě tato místa uchovávají fyzickou i symbolickou stopu dějinných zkušeností, které utvářely naši národní i evropskou identitu. Připomínání minulosti, její důsledné poznávání a snaha porozumět jejímu odkazu nejsou pouhým aktem piety, ale nezbytným předpokladem odpovědného vztahu k přítomnosti a udržitelné budoucnosti. Ochrana a rozvoj míst paměti zároveň naplňuje důležitou vzdělávací a společenskou funkci. Slouží jako živé učebnice historie, které pomáhají zejména mladé generaci pochopit složitost a mnohovrstevnatost dějinných procesů, jež formovaly dnešní svět. Umožňují vnímat konkrétní lidské osudy, důsledky totalitních režimů i hodnotu svobody a demokracie, které dnes považujeme za samozřejmé. Udržitelná péče o místa paměti vyžaduje promyšlenou, koordinovanou a dlouhodobou podporu státu. Bez aktivního zapojení veřejných institucí, dostatečné finanční i odborné pomoci nelze zajistit, aby tato místa byla zachována nejen fyzicky, ale i v povědomí společnosti.“

S ohledem na výše popsané argumenty máme za to, že žádost je neopodstatněná.

Martin Samek