Stížnost posluchače Štěpána Kotrby ohledně pravidel Českého rozhlasu na síti Facebook (z 26. dubna 2026)

Stížnost posluchače

Předmět: Porušování svobody slova v rámci sociálních sítí Českého rozhlasu

Odpověď za Radu ČRo

Vážený pane Kotrbo,
děkujeme za Vaši stížnost, která se týká otázky porušování svobody slova v rámci sociálních sítí Českého rozhlasu.

K tématu jsme si vyžádali stanovisko, které vypracovala paní Mgr. Kateřina Louthanová, vedoucí Oddělení právních služeb ČRo, stejně jako další stanovisko od Mgr. Tomáše Čapka. S jejím obsáhlými a vysvětlujícími stanovisky se ztotožňujeme a současně děkujeme za Váš podnět. 

Ondřej Matouš,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení Českého rozhlasu

Českému rozhlasu byla předložena Stížnost na porušení Listiny práv a svobod, Zákona o ČRo a Kodexu osobou odpovědnou za vydání dokumentu „Podmínky pro chování na sociálních sítích Českého rozhlasu“ (dále jen „Podmínky“) od pana Štěpána Kotrby: K této stížnost Český rozhlas uvádí následující vyjádření:

I. K právnímu rámci a mandátu Českého rozhlasu

Stěžovatel dovozuje, že Český rozhlas (dále jen „ČRo“) překračuje své zákonné kompetence, pokud stanovuje pravidla pro diskutující na sociálních sítích. ČRo však tyto Podmínky nevydává jako vrchnostenský akt, ale jako redakční a provozní standardy pro správu svých profilů na sociálních sítích.

Profily Českého rozhlasu na sociálních sítích představují redakční a distribuční kanál, jehož prostřednictvím Český rozhlas:

• zveřejňuje obsah veřejné služby,
• komunikuje s veřejností,
• umožňuje interakci v rámci technických možností platformy.

Český rozhlas, jako médium veřejné služby, je povinen plnit zákonem uložené povinnosti, zejména poskytovat objektivní, ověřené, vyvážené a kultivované informace a vytvářet prostor odpovídající standardům veřejné služby. Současně podle § 2 odst. 1 zákona č. 484/1991 Sb. Je úkolem veřejné služby šíření multimediálního obsahu a doplňkových služeb. Sociální sítě jsou v tomto smyslu digitálním prostředím, kde ČRo naplňuje svou funkci. Z § 2 odst. 2 písm. a) téhož zákona pak vyplývá povinnost poskytovat informace objektivní, vyvážené a přispívat k toleranci a soudržnosti společnosti. Ponechání diskusí bez moderace, v nichž by docházelo k šíření nenávistných projevů či dezinformací, by bylo přímým porušením těchto zákonných povinností.

Český rozhlas neukládá třetím osobám obecně závazné právní povinnosti. Dokument „Podmínky pro chování na sociálních sítích Českého rozhlasu“ není právním předpisem ani individuálním správním aktem.

Jedná se o pravidla užívání konkrétního komunikačního prostoru provozovaného Českým rozhlasem. ČRo neurčuje pravidla občanům obecně, ale stanovuje podmínky vstupu do svého prostoru. Podobně jako v rozhlasovém studiu nemůže host mluvit sprostě, aniž by byl vypnut.

Analogicky lze odkázat na:

• pravidla vstupu do budovy,
• pravidla účasti v živém vysílání,
• pravidla účasti v moderované debatě.

Každý uživatel se může svobodně rozhodnout, zda do takto moderované diskuse vstoupí a bude či nebude tyto pravidla akceptovat.

II. K otázce cenzury a svobody projevu

ČRo plně respektuje čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Moderace diskusí není cenzurou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva i českých soudů potvrzuje, že právo na svobodu projevu nezahrnuje nárok na zveřejnění jakéhokoliv obsahu na platformě konkrétního média.

ČRo jako editor nese právní odpovědnost za obsah, který se na jeho profilech objevuje (v souladu se zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti). Aby ČRo předešel šíření nelegálního obsahu (podněcování k nenávisti, pomluvy), musí aktivně moderovat prostor, který vytvořil.

Podle judikatury Evropského soudního dvora (ESD) může být správce odpovědný za obsah komentářů třetích osob, pokud o nich ví a neodstraní je. Správce má povinnost kontrolovat obsah, který umožní veřejnosti zveřejňovat na své zdi. Podle ESD je legitimní, aby pozice majitele zdi na sociální síti zahrnovala zvláštní povinnosti, zejména pokud majitel zdi tak jako stěžovatel neomezí přístup a nechá ji přístupnou veřejnosti (více v rozhodnutí, kdy Evropský soudní dvůr potvrdil rozhodnutí francouzských soudů, které učinily odpovědným francouzského politika Sancheze za obsah své facebookové stránky, a to včetně nenávistných komentářů jeho příznivců). Názor pana Kotrby, že za příspěvky jsou tedy odpovědní pouze uživatelé je tedy mylný.

Odstranění komentáře z diskuse pod konkrétním příspěvkem Českého rozhlasu nebrání autorovi komentáře šířit svůj názor v jiném prostoru, zejména:

• na vlastním profilu,
• na jiných internetových stránkách,
• v jiných médiích,
• jinými formami veřejného projevu.

Nejde tedy o cenzuru, ale o moderaci konkrétního diskusního prostoru. Tím, že ČRo tyto podmínky zveřejňuje, dává uživatelům najevo, jaké chování bude tolerováno.

III. K moderaci v období předvolebního vysílání

Pravidla či omezení v období předvolebního vysílání nejsou v aktuálních Pravidlech upravena.

Obecně lze však konstatovat, že případný zákaz propagace politických subjektů v diskusích pod příspěvky ČRo není omezením politických práv občanů, ale ochranou nestrannosti a neutrality média veřejné služby. ČRo je povinen zajistit, aby jeho digitální platformy nebyly zneužity k nekontrolované politické agitaci, která by narušila rovnost šancí kandidátů, na kterou ČRo dohlíží ve svém vysílání.

Omezení masové nebo koordinované propagace politických subjektů v diskusích pod příspěvky Českého rozhlasu sleduje legitimní cíl ochrany vyváženosti veřejné služby.

Nejde o zásah do politických práv občanů, neboť politický postoj může diskutují svobodně vyjádřit, ale bráníme se politickému marketingu a reklamě.

IV. K technické správě a nástroji TrollWall

Pan Kotrba napadá použití automatizovaných systémů ("robotů"). To je v současnosti velmi živé téma (AI Act). Právní problém by nastal, pokud by robot mazal legitimní kritiku ČRo. Pokud však robot maže pouze prokazatelné vulgarity a spam, je to chápáno jako technický nástroj správy, nikoliv jako cenzurní orgán.

Použití softwarových nástrojů (jako je TrollWall) slouží výhradně k technické filtraci prokazatelných vulgarit, spamu a kyberšikany. Nejedná se o svévolné mazání názorů, ale o zajištění kultivovaného prostředí. Neumí a neřeší komentáře, které obsahují politické názory, jelikož k tomu není ani určený. Tento postup je v souladu s povinností ČRo chránit důstojnost osob a dbát na dobrou pověst instituce.

Český rozhlas využívá automatizované nástroje moderace pouze jako pomocný technický prostředek. Jejich použití samo o sobě nepředstavuje výkon veřejné moci ani cenzurní zásah.

Zároveň přikládáme reference o použití tohoto nástroje (dle jejich webu https://trollwall.ai/): Policie ČR, Česká spořitelna, Armáda ČR, Denník N, O2 atd.

V. K judikatuře Evropského soudu pro lidská práva

Stěžovatelem citovaný rozsudek Handyside v. United Kingdom potvrzuje význam svobody projevu i pro názory, které mohou urážet nebo šokovat.

Tentýž rozsudek však výslovně uvádí, že výkon svobody projevu zahrnuje povinnosti a odpovědnost a může podléhat omezením, která jsou zákonná, legitimní a přiměřená. Ochrana práv druhých (např. ochrana před nenávistí) je legitimním důvodem pro omezení.

Moderace diskuse sledující ochranu práv ostatních, prevenci zneužití diskuse a zachování vyváženosti veřejné služby je omezením legitimním a přiměřeným.

Závěr

Český rozhlas je přesvědčen, že:

1. vydáním dokumentu „Podmínky pro chování na sociálních sítích Českého rozhlasu“ neporušil žádný právní předpis;
2. moderace diskusí nepředstavuje cenzuru ve smyslu čl. 17 odst. 3 Listiny.

Právo na mazání příspěvků "mimo téma" (off-topic) chrání smysl dané služby. Sociální sítě rozhlasu slouží k diskusi o obsahu, který rozhlas vytvořil. Pokud by diskuse pod článkem o kultuře byla zahlcena reklamou na vysavače nebo politickým bojem o něčem jiném, ČRo má právo jako "editor" prostor vyčistit, aby zůstal funkční pro ostatní diskutující.

Český rozhlas postupuje v rámci své redakční autonomie a zákonných povinností média veřejné služby. Podmínky jsou transparentním nástrojem, který chrání jak diskutující, tak instituci před právními riziky. Jsou plně v souladu s Kodexem ČRo, který ukládá povinnost dbát na kulturu a etiku veřejné komunikace. 

Mgr. Kateřina Louthanová

Vyjádření právníka Dozorčí komise Rady ČRo Tomáše Čapka najdete v příloze: