Stížnost posluchače Petra Ženče – ohledně článku s videem na webu iRozhlas.cz

Stížnost posluchače

Věc: Podnět k prošetření porušení Kodexu Českého rozhlasu redaktorkou Andreou Brtníkovou

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

tímto podávám oficiální podnět k prošetření postupu redaktorky Českého rozhlasu paní Andrey Brtníkové v souvislosti s její novinářskou činností ze dne 25. června 2026, která se týkala zadržení primátora města Karviné, pana Jana Wolfa.

Domnívám se, že jednáním jmenované redaktorky došlo k závažnému porušení Kodexu Českého rozhlasu, konkrétně ustanovení o zákazu bulvarizace, respektování presumpce neviny a ochrany lidské důstojnosti.

Popis incidentu a argumentace

Dne 25. června 2026 natočila paní Andrea Brtníková videozáznam zachycující primátora Karviné v poutech, který následně promptně zveřejnila. Tento postup vykazuje znaky čistě bulvární žurnalistiky bez jakéhokoliv reálného zpravodajského či informačního přínosu pro veřejnost. Skutečnost, že jmenovaný politik byl hned následující den propuštěn, podtrhuje unáhlenost a dehonestující charakter celého příspěvku. Zveřejněné video již z veřejného prostoru nikdo neodstraní a došlo jím k nevratnému poškození osobních práv dotčené osoby.

Veřejnoprávní zpravodajství má informovat vyváženě, sledovat soudní procesy a dávat prostor oběma stranám. Sklouznutí k dryjáčnictví a honbě za počtem zhlédnutí (clickbaitem) je u reportéra veřejnoprávního média naprosto nepřípustné.

Porušení Kodexu Českého rozhlasu

Jednání redaktorky je v přímém rozporu s těmito body Kodexu ČRo:

• Článek 2 – Svoboda, nezávislost a odpovědnost: Redaktorka selhala v povinnosti poskytovat informace v takové podobě, která nepoškozuje lidskou důstojnost předčasnými závěry.
• Článek 6 – Presumpce neviny a ochrana lidské důstojnosti: Zveřejnění záběrů osoby v poutech před zahájením řádného soudního procesu, navíc s vědomím, že jde o vysoce citlivý zásah do osobnostních práv, přímo porušuje zásadu presumpce neviny.
• Zákaz bulvarizace a senzacechtivosti: Způsob, jakým byl materiál pořízen a prezentován, upřednostnil vizuální senzaci před analytickou a věcnou hodnotou, což je chování typické pro komerční bulvární média, nikoliv pro médium veřejné služby financované z koncesionářských poplatků.

Závěr a žádost

Jako koncesionář odmítám akceptovat, aby se Český rozhlas podílel na dehonestujících kampaních, které postrádají věcný zpravodajský obsah. Pokud se má veřejnoprávní médium chovat tímto způsobem, ztrácí svůj smysl, neboť bulvárních médií je na trhu dostatek a občané za ně nemusí povinně platit.

Žádám Radu Českého rozhlasu o důkladné prošetření tohoto incidentu, vyhodnocení postupu redaktorky Andrey Brtníkové (případně i její nadřízené, vedoucí redakce Silvie Mikulcové, která toto jednání obhajuje) a o informování o přijatých opatřených k nápravě.

S pozdravem,

Petr Ženč

Odpověď za Radu ČRo                                   

Vážený pane Ženči,
děkujeme za Váš podnět k prošetření postupu redaktorky Českého rozhlasu paní Andrey Brtníkové v souvislosti s její novinářskou činností ze dne 25. června 2026. Z tohoto důvodu jsme zažádali o stanovisko šéfredaktora iRozhlas.cz, s jehož stanoviskem se ztotožňujeme. 

Za Radu ČRo
Ondřej Matouš,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Vyjádření Zpravodajství ČRo ke stížnosti p. Petra Ženče ohledně článku s videem redaktorky Andreji Brtníkové na iRozhlas.cz z 25. 6. 2026

Důkladně jsme prostudovali podnět pana Petra Ženče z 20. 7. 2026 a musíme důrazně odmítnout, že by práce regionální reportérky Andreji Brtníkové byla v rozporu s Kodexem Českého rozhlasu.

Fotbalové kauze kolem ovlivňování zápasů, v níž figuruje i primátor Statutárního města Karviná Jan Wolf, se Zpravodajství Českého rozhlasu věnuje od samotného počátku. Reportéři Českého rozhlasu od konce března 2026 přinesli řadu zásadních dokumentů a svědectví, které zpracovali do rozhlasových i webových výstupů. Stejně tak Český rozhlas pokrývá i „procesní“ kroky v rámci dané kauzy (např. vyhlášení policejního pátrání po panu primátorovi Janu Wolfovi, jeho výslech na Národní centrále proti organizovanému zločinu /NCOZ/, rozhodnutí soudu o vazbě, apod.).

Zpravodajství sleduje jednotlivé kroky orgánů činných v trestním řízení, Fotbalové asociace České republiky (FAČR), klubů i hráčů, kteří podle policie v kauze figurují. Jen na webu iROZHLAS.cz bylo publikováno přes 30 textů, které zmíněnou korupční kauzu popisují (mimo jiné i v pětidílné investigativní sérii) - více ZDE:https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/korupce-v-ceskem-fotbale.

Jednou z veřejně známých postav kauzy je podle policie primátor Karviné Jan Wolf, který je aktuálně stíhaný na svobodě – NCOZ viní Wolfa z podplácení. Podle policie se v roce 2024 podílel na zmanipulování několika zápasů ve prospěch fotbalového klubu MFK Karviná, v němž tehdy působil jako předseda dozorčí rady. Etická komise FAČR mu udělila zatím nepravomocně 12letý zákaz působení ve fotbalu a pokutu tři miliony korun.

Dovolujeme si připomenout, že primátor Jan Wolf je kvůli svému politickému (primátor města Karviná) i fotbalovému (bývalý předseda dozorčí rady MFK Karviná) angažmá „veřejně známá osoba“ a jako taková přirozeně podléhá větší kontrole ze strany médií i veřejnosti. Kontrola politiků je totiž jedním z hlavních úkolů veřejnoprávních médií.

Dne 25. 6. 2026 měla reportérka Andrea Brtníková za úkol pokrýt dílčí část kauzy, a sice výslech Jana Wolfa v ostravské centrále NCOZ. Před samotným výslechem oslovila pro reakci jak Jana Wolfa, tak i jeho advokátku Kateřinu Světlíkovou.

Jan Wolf vyjádření odmítl, advokátka ho přislíbila po skončení výslechu, kdy uvedla, že v ní postup policie vzbuzuje pochybnosti. Odmítla také dřívější vyhlášení celostátního pátrání a uvedla, že byl klient směrem k policii celou dobu „plně kontaktní“: „Nejsem z postupu policejního orgánu ani ostatních orgánů činných v trestním řízení dvakrát nadšená. Pokud by soud rozhodl o vzetí do vazby, podáme stížnost. Ještě jsem se s tím nesetkala. Nevím, proč se z klienta dělá hlavní postava této kauzy, ale tak to prostě je. Bojujeme.“ To zaznělo i v textu na webu iROZHLAS.cz, na který stěžovatel upozorňuje.

Video zachycující Jana Wolfa s pouty na rukou po výslechu detektivy NCOZ zveřejnil Český rozhlas přes sociální síť X prostřednictvím pokrývající reportérky Andreji Brtníkové. Jde o běžnou součást reportérských postupů, jak jsou definované ve Zpravodajství Českého rozhlasu. Odmítáme proto, že by šlo ať už v tomto, nebo v dalších podobných případech o „bulvarizaci“ zpravodajství. Jde o zachycení zpravodajského momentu, který je v danou chvíli klíčový pro to, aby čtenář/posluchač dostal kompletní a ucelený kontext zpravodajské události.

Obrazové materiály – fotografie a videa – jsou běžnou součástí reportérské práce a slouží především pro potřeby on-line zpravodajství Českého rozhlasu. V tomto konkrétním případě video přebrala i jiná média.

O důslednosti pokrývání fotbalové kauzy svědčí i to, že 26. 6. 2026 Zpravodajství pokrývalo i samo rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě o vazbě pro pana primátora Wolfa. Český rozhlas tak poskytl objektivní a vyvážené informace o celé události, kdy informoval, že podle soudce nehrozí, že by primátor Wolf při vyšetřování ovlivňoval svědky, návrh na vazbu zamítl a policie Jana Wolfa propustila. Což bylo jako prolink doplněné i do původního textu, který informoval o tom, že soud bude o vazbě rozhodovat.

Český rozhlas znovu usiloval o vyjádření samotného Jana Wolfa. Rozhodnutí opět komentovala jeho advokátka Kateřina Světlíková: „Naše reakce jsou pozitivní, mně je teda trošku líto, že jsme došli až sem. Přijdou mi ty postupy nestandardní. Klient poměrně dlouho vypovídal. A my jsme s panem státním zástupcem taky uváděli docela hodně skutečností, takže se tak natáhlo a soudkyně také poměrně pečlivě posuzovala, jestli jsou, nebo nejsou dány důvody vazby.“ Přístup Českého rozhlasu ke kauze byl objektivní a vyvážený.

Závěrem musíme odmítnout, že by se Český rozhlas „podílel na dehonestující kampani“, protože referování o procesních detailech z podstaty věci jako dehonestující kampaň nemůže být vnímáno – zvlášť u osoby, která je stále veřejně činná, a tedy musí unést vyšší míru veřejné kontroly.

Z výše uvedeného vyplývá, že ze strany reportérky nedošlo k porušení Kodexu Českého rozhlasu, a podnět proto považujeme za neopodstatněný.
Martin Samek
šéfredaktor iROZHLAS.cz