Stížnost posluchače Jaroslava Procházky ze dne 11. 8. 2026 – ohledně jazykové kultury ve vysílání ČRo  

Stížnost posluchače:

Věc: Stížnost na úroveň jazykové kultury a dramaturgii vysílání Českého rozhlasu

Vážení členové Rady Českého rozhlasu / Vážený pane ombudsmane,

obracím se na vás jako dlouholetý posluchač a řádný plátce rozhlasového poplatku se stížností na opakované selhávání Českého rozhlasu při naplňování jeho zákonných povinností v oblasti jazykové kultury a dramaturgie.

Stížnost směřuji do dvou konkrétních oblastí:

1. Dlouhodobý úpadek jazykové kultury a porušování Kodexu ČRo

Podle § 22 odst. 1 Kodexu Českého rozhlasu má Český rozhlas povinnost dbát o čistotu a správnost českého jazyka a pečovat o jeho kulturu.

V živém vysílání (zejména v proudovém vysílání stanice Radiožurnál a v dopravním zpravodajství) však dochází k soustavnému ohýbání a komolení české mluvnice. Zcela běžným jevem u redaktorů a spíkrů se stala neschopnost správně skloňovat číslovky (např. nahrazování správných tvarů v 7. pádě základním tvarem, neschopnost skloňovat staniční kilometry či délky zdržení).

Tento stav prokazuje absenci interní jazykové kontroly a rezignaci vedení stanic na odbornou rétorickou i gramatickou přípravu redaktorů. Živé vysílání ani časový stres nemohou omlouvat neznalost základních mluvnických pravidel u profesionálních pracovníků veřejnoprávního média.

2. Nevhodná dramaturgie a parazitování na osobní tragédii v pořadu Vinohradská 12

Dále vyjadřuji zásadní nesouhlas s dramaturgickým rozhodnutím redakce podcastu Vinohradská 12, která v nedávné době věnovala sérii dílů čtení z knihy věnované brutální vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Považuji za zcela nevhodné, aby veřejnoprávní médium financované českými koncesionáři využívalo osobní a rodinnou tragédii dvou mladých lidí jako sériový „true-crime“ obsah pro zaplnění vysílacího schématu. Tato dramaturgie postrádá jakýkoliv veřejnoprávní přínos pro českého posluchače, hraničí s bulvarizací lidského neštěstí a projevuje hlubokou necitlivost vůči pozůstalým. Zároveň ilustruje rezignaci na vlastní novinářskou a investigativní práci v České republice ve prospěch přebírání komerčně vydaných textů ze zahraničí.

Žádost o vyjádření:

Žádám Radu Českého rozhlasu / Ombudsmana ČRo o věcné posouzení výše uvedených bodů a o odpověď na následující otázky:

1. Jaké konkrétní kroky vedení ČRo podniká k nápravě systematických gramatických chyb u redaktorů zpravodajství?
2. Zda byla výše zmíněná dramaturgie pořadu Vinohradská 12 v souladu s etickými standardy veřejnoprávního média.

S pozdravem,
Mgr. Jaroslav Procházka

Odpověď za Radu ČRo                                   

Vážený pane Procházko,

děkujeme za Váš podnět ke kvalitě jazykové kultury a etického charakteru vysílání pořadů Českého rozhlasu, které považujeme za velmi důležité. V této souvislosti jsme pořádali o stanovisko jak ombudsmana ČRo, tak i šéfredaktorku Zpravodajství a publicistiky.

S jejich stanovisky se ztotožňujeme a současně děkujeme za Váš zájem o pořady ČRo a jejich kvalitu. 

Za Radu ČRo
Ondřej Matouš,
předseda Rady ČRo

Vyjádření ČRo

- Stanovisko Zpravodajství ČRo a ombudsmana ČRo ke stížnosti Mgr. Jaroslava Procházky ohledně jazykové kultury a dramaturgie pořadu Vinohradská 12

- Stanovisko ombudsmana ke stížnosti na dlouhodobý úpadek jazykové kultury a porušování Kodexu ČRo

Péče o kulturu mluveného projevu je jeden z důležitých úkolů veřejnoprávního Českého rozhlasu. Schopnost vyjadřovat se kultivovaně a správně je zjišťována u každého uchazeče o práci v ČRo. Pokud je uchazeč přijat, dostává se mu péče Oddělení vzdělávání, které má řadu možností, jak pracovníky Českého rozhlasu vzdělávat (semináře, přednášky, praktická cvičení, internetová příručka správné výslovnosti cizích jmen atd.).

Obecně uznávaná a nezpochybňovaná je úroveň předtočených pořadů, jako jsou slovesné žánry, dokumenty a podobně, kde interpret pracuje s režisérem a zvukovým mistrem, takže jakýkoli jazykový problém se může opravit. Tuto možnost nemají moderátoři a hlasatelé v živém vysílání. To je plné stresu, zde se chyby občas skutečně stanou a nikoho to nemrzí víc než samotné moderátory nebo hlasatele. Není sporu o tom, že zásady kultivovaného a správného vyjadřování v zásadě ovládají, navíc procházejí průběžnými školeními. Kde je možno spatřovat určité rezervy, to je příprava před vysíláním. Ta by měla směřovat k tomu, aby se pracovník ČRo u mikrofonu v průběhu živého vysílání mohl soustředit pouze na správně formulované promluvy, otázky a reakce na odpovědi. Situaci na vysílacím pracovišti však komplikuje řada faktorů: situace se v průběhu vysílání může měnit, například se změní hosté, nastanou technické problémy.

Bezchybné projevy mluvčích jsou tedy ideálem, k němuž je třeba se přibližovat s využitím všech možností, které Český rozhlas má k dispozici.

PhDr. Pokorný Milan, Ph.D.,
ombudsman ČRo

Stanovisko Zpravodajství ČRo ke stížnosti na nevhodnou dramaturgii a parazitování na osobní tragédii v pořadu Vinohradská 12

V rámci zpravodajského pořadu/podcastu každý rok nabízí Zpravodajství Českého rozhlasu vybrané texty ze zahraničních médií, které považujeme za kvalitní a které proto chceme nabídnout českým posluchačům, případně čtenářům. Je to i tento případ, kdy tým Vinohradské 12 připravil zkrácené kapitoly z knihy Laury Kellö Kalinské Vražda Jána a Martiny: Vyšetrovanie. Z pohledu Zpravodajství jde o poctivou, excelentní investigativní práci, která mapuje zásadní zlomovou událost na Slovensku, jež prorůstá do politiky, změnila atmosféru ve společnosti a dodnes není soudně uzavřená. Právě letošní obnovení procesu se zbylými stíhanými Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou bylo jedním z impulzů příběh připomenout.

Jeho význam daleko překračuje osobní tragédii dvou mladých lidí – Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Jsme si vědomi, že tzv. true crime může být jako žánr problematický, ale nevidíme zároveň důvod, proč by poctivě zpracovaný „truecrime“ nemohl být součástí veřejnoprávního zpravodajství, zvláště když zvážíme závažnost celé události. Cítíme tu silný veřejnoprávní zájem.

Musíme se ohradit proti tomu, že by série četby z knihy byla bulvárním produktem a necitlivě se dotýkala pozůstalých. Podobně nesouhlasíme s názorem, že by Zpravodajství Českého rozhlasu rezignovalo na vlastní investigativní činnost. Investigativní redakce Zpravodajství ČRo naplňuje vysílání i zpravodajský web svou produkcí včetně rozsáhlejších seriálů. Práce investigativní redakce se často zúročuje i v podcastu Vinohradská 12.

Julie Stejskalová,
šéfredaktorka Zpravodajství a publicistiky